Kolik bere Jožka?

O transparentním odměňování se mluví už dlouho. Firmy tedy měly dost času se připravit.

A také se připravovaly.

Některé si přečetly první článek. Jiné si ho uložily. Ty opravdu zodpovědné ho dokonce přeposlaly personalistce s poznámkou: „Musíme se na to podívat.“

A pak se dlouho nedělo nic.

Teď se termíny evropské směrnice přibližují a téma odměňování se najednou objevuje na poradách vedení. První reakce bývá optimistická: „Tak uděláme nějaké tabulky a uvidíme, jak na tom jsme.“

Tabulky jsou ve firmách oblíbené. Vypadají odborně, dají se barevně zvýraznit a hlavně vytvářejí příjemný pocit, že máme věci pod kontrolou. Jenže při odměňování často tabulka ukáže hlavně to, co jsme raději vědět nechtěli.

Třeba, že lidé na stejné pozici mají úplně jinou mzdu. Jeden proto, že je zkušenější. Druhý proto, že si před šesti lety řekl o přidání. Třetí proto, že chtěl odejít. Čtvrtý proto, že jeho šéf neuměl říct ne. A pátý má méně, protože je spolehlivý, na nic si nestěžuje a o přidání se bojí říct.

Pak přichází otázka, za co vlastně lidem platíme. Za zkušenosti? Výkon? Odpovědnost? Výsledky? Loajalitu? Ochotu zvednout telefon v sobotu? Nebo podle toho, kolik si kdo dokázal vyjednat při nástupu?

Najednou zjistíme, že odměňování není jenom o prostém výpočtu. Do přípravy dobrého systému nestačí zapojit personalistku a někoho, kdo umí Excel. Potřebujete také vedoucí. Ti totiž musí vědět, co jejich lidé dělají, jaký mají přínos a proč má být jedna práce ohodnocena jinak než druhá. A hlavně mít možnost do jejich odměn zasáhnout a jako motivaci je i používat.

Transparentnost navíc neznamená, že ráno přijdeme do práce a na vrátnici bude viset seznam kdo kolik bere. Jde spíš o to, aby lidé chápali, podle čeho se jejich odměna určuje. A aby vedoucí dokázal rozdíly vysvětlit lépe než větou: „No, ono je to složité.“

Protože jestli něco zaměstnance spolehlivě naštve, není to vždycky samotná výše mzdy. Často je to pocit, že pravidla neexistují, neplatí pro všechny stejně nebo se mění podle toho, kdo zrovna stojí ve dveřích a hrozí výpovědí.

Jsme region chytrých a praktických lidí. Umíme vyrábět složité stroje, přesné součástky i výrobky, které míří do celého světa. Tak určitě zvládneme i systém, ve kterém zaměstnanec ví, za co dostává zaplaceno.

Jen to nebude hotové za jedno odpoledne.

A nejspíš ani v jedné tabulce.