Neznámé číslo

Nejedná se o nový film, ale o můj každodenní vnitřní souboj. Zvednout, nebo nezvednout telefon s neznámým číslem?

Ten moment znáte. Telefon zazvoní. Na displeji číslo, které vám nic neříká. Hlava okamžitě spustí rychlou analýzu:

„To bude zase nějaký průzkum.“

„Nebo nabídka investice do španělského apartmánu.“

„Ale co když je to někdo, koho bych zvednout měl?“

Bohužel realita je taková, že tak 80 % těchto hovorů je nevyžádaných. V lepším případě sbírka na dobročinné účely, v horším agresivní prodej. Nejčastěji průzkumy trhu:

„Dobrý den, mohla bych vám položit pár otázek ohledně vaší spokojenosti s bankovními službami?“

Občas mě přepadne slabá chvilka, nebo zrovna jedu autem, a trpělivě odpovídám. „Bude to maximálně pět minut.“ Po deseti minutách nejsme ani v půlce. To je pak zkušenost, která mě na pár měsíců spolehlivě vyléčí a příště už odmítám mnohem rychleji.

Velmi časté jsou také nabídky na zhodnocení úspor. Portfolio je pestré – od realit ve Španělsku přes pozemky v budoucím rekreačním resortu až po zlato, akcie nebo kryptoměny. Poslední dobou jsem navíc pravidelně upozorňován, že legislativa v oblasti důchodového spoření doznala změn a moje stávající produkty už pro mě určitě nejsou vhodné. Samozřejmě mají k dispozici odborníka, který vše zdarma posoudí.

„Nezlobte se, opravdu nemám čas.“

„A příští týden byste čas měl?“

Tady už většinou přecházím do úsporného režimu: „Ne, neměl. Na shledanou.“

Vyzkoušel jsem různé taktiky. Upřímnost:

„Děkuji za nabídku, ale opravdu nemám volné prostředky. Pokud mi půjčíte, můžeme se o tom pobavit.“

Funguje téměř vždy.

Silná hláška je i:

„Víte, právě se rozvádím, řeším složité majetkové vyrovnání, opravdu to není vhodná doba.“

„To je mi líto, rozumím… a mohu zavolat za půl roku?“

Neúnavnost některých volajících je obdivuhodná.

Zkoušel jsem i protiotázku:

„A kolik jste do produktu investoval vy?“

Většinou mají připravenou odpověď. A já nemám jak ji ověřit.

Často používám taktiku automatické SMS: „Nemám čas, mohu zavolat zpět?“ Pokud nepřijde odpověď, pravděpodobně nestojím ani za zpětný telefonát. A dilema je na chvíli vyřešeno.

Jenže právě to dilema je na tom všem nejzajímavější. Protože mezi těmi desítkami obtěžujících hovorů se občas objeví telefonát, který za to opravdu stojí. Zajímavá obchodní poptávka. Starý známý, na kterého nemám uložené číslo. Příležitost, která by bez zvednutí zůstala navždy neznámá.

A tak znovu stojím před rozhodnutím. Zvednout, nebo nezvednout?

Občas si také vzpomenu na člověka na druhé straně – profesionálního „navolávače“ z call centra. Když si uvědomím, jaké emoce ve mně tyto hovory někdy vyvolávají, říkám si, že tuto práci bych dělat nechtěl. Ale každý se nějak živí. A možná to někoho i baví. Snažím se proto zůstat slušný, i když je druhá strana urputná nebo lehce arogantní.

Možná si z těchto hovorů můžeme vzít i jednu malou lekci. Nikdo z nás nechce být „to otravné neznámé číslo“. A přesto se někdy v obchodě nebo komunikaci můžeme chovat podobně – tlačit, nerespektovat, nepřijmout první „ne“.

Neznámé číslo je vlastně malý každodenní test odvahy a důvěry. Většinou reklama. Občas průzkum. Někdy omyl. Ale občas i příležitost.

Tak vám přeju, aby těch příležitostí bylo víc než obtěžujících hovorů. A aby se vám občas vyplatilo to tlačítko se zeleným sluchátkem zmáčknout.