Dary jsou z hlediska daní velmi komplexní věc. Můžeme je rozdělit na několik druhů. Pro lepší přehlednost si je rozepišme:
náklady na reprezentaci.
A v rámci této problematiky se často také zmiňují výdaje na reklamu a propagaci a výdaje na sponzoring.
Každá jednotlivá odnož darů se posuzuje z daňového hlediska rozdílně. V tomto článku popíšeme peněžní a nepeněžní dary. Pokud máte zájem o informace o propagačních předmětech, tak mrkněte na náš blog, kde jsme článek již vydali.
Limity darů
Nejprve se podívejme na limity, s kterými se můžeme setkat. Tyto limity mají spodní i horní hranici a liší se s ohledem na právní subjektivitu.
Fyzická osoba
Minimální limit jsou 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč, a naopak maximum činí 15 %.
Právnická osoba
Zde platí minimum 2 000 Kč za jeden dar a horní hranice činí 10 % ze základu daně, ovšem až po odpočtu daňové ztráty!
Znaky bezúplatného plnění
Základním znakem u darů je dobrovolnost a bezplatnost (nedochází k protiplnění!!!). Protiplnění může vzniknout například v případě darování peněžních prostředků sportovnímu klubu, který mi za to daruje lístky na zápas. Lístky můžeme označit za protiplnění a nejedná se tedy o dar!
Peněžní dary
Peněžní dary patří mezi nejméně komplikovanou formu. Zkrátka stačí poslat příslušnou částku v penězích. Peněžní dary jsou zpravidla nákladově neuznatelné. Ale lze je zařadit do položek snižující základ daně.
Aby šlo dar zařadit do nezdanitelné části základu daně, je rozhodující účel daru. Ten například může být na:
vědu a vzdělávání,
kulturu, školství,
tělovýchovu a sport,
náboženské účely,
zdravotnictví,
ekologické, humanitární a charitativní účely,
policii,
požární ochranu,
sociální účely,
odstraňování následků živelné pohromy.
Nepeněžní dary
Jedná se především o darování materiálu, krátkodobého a dlouhodobého majetku. Jak postupovat u nepeněžního daru? Nejprve je nutné zjistit jeho výši dle zákona o oceňování majetku. Právnická osoba určuje hodnotu daru dle daňové zůstatkové ceny hmotného majetku, jenž je daňově odepisován.
Oproti peněžním darům ty nepeněžní mají jistou výjimku z pohledu uznatelnosti nákladů. Pokud nepeněžní dar souvisel s odstraňováním následků živelných pohrom na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, je tento náklad plně uznatelný. Ovšem nelze tento dar zároveň zařadit do uznatelných nákladů a také do položek snižujících základ daně. Z hlediska daní je jistě výhodnější uznatelnost nákladů, jelikož zde není žádný minimální či maximální limit, jako je to právě u položek snižujících základ daně.
Nepeněžní dary a DPH
Při darování nepeněžních darů je ovšem nutné pamatovat také na daň z přidané hodnoty, jelikož nám často vzniká povinnost jejího vypořádaní. U nepeněžních darů je rozhodující, zda došlo k uplatnění nároku na odpočet daně při nákupu.
Dle 13. odst. 5 ZDPH použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely ZDPH rozumí také: „trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.“
Plátci tedy plyne povinnost uplatnit daň na výstupu. Základem daně je cena zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud cenu nelze určit, stanoví ji plátce jako výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Pokud byl darován majetek, u něhož byl při pořízení uplatněn odpočet daně, základem daně je cena obvyklá určena ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Příkladem může být darování vozidla. Z pohledu DPH nerozhoduje zůstatková cena v účetnictví, auto se musí ocenit obvyklou cenou. Což je cena, za kterou je možné ke konkrétnímu dni pořídit na trhu vozidlo stejného druhu a stejné kvality.
V příštím článku se zaměříme na zbývající druhy darů. Konkrétně tedy na reklamu, propagaci a sponzoring.
Comments