Dostali jste někdy tuto otázku od dětí? Nemyslíme situaci, kdy děláte úkoly za své děti, i když i to může být velká výzva 😊. Narážíme na téma celoživotního vzdělávání. Dle dostupných dat patříme v míře vzdělávání po ukončení našeho studia (po 25. roku života) mezi nejhorší země v Evropě. Jsme na tom podobně jako třeba Rumunsko či Bulharsko. A kdo jsou ti šprti, evropští premianti? Všechny severské země (Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko), dále pak například Nizozemí, Švýcarsko, Rakousko. Pokud se podíváme na bohatství zemí (například vyjádřené hrubým domácím produktem), najdeme zde docela pěknou přímou úměru. Prostě vzdělání se vyplatí. A pokud se nám nepodaří změnit postoj k učení se nových věcí, tak se z dřívějšího ekonomického tygra střední a východní Evropy (rozuměj ČR), se brzy stane vypelichaný, líný kocour odkázaný na dobrodiní ostatních.
Skoro všichni víme, že vzdělání je cestou k lepšímu životu, ale přesto se dle toho moc neřídíme. A přitom učení je nám lidstvu vlastní a ve své přirozené podobě nás většinou i baví. Bohužel tento pozitivní náhled na vzdělávání a touhu naučit se něco nového v nás často potlačil náš vzdělávací systém nebo prostě jenom fakt, že jsme se učili a učíme věci co nás nebaví. Prostě z donucení.
Problém ovšem je, co si pod pojmem vzdělávání vůbec představujeme. Typicky v tom vidíme školu, kurs nebo nezáživné školení. Ale vzdělání dospělých je z 90 % neformální proces. Třeba když vás kolega naučí novou věc nebo když se můžete podílet na novém projektu. Nebo si večer na internetu najdete něco ze svého oboru. Pro většinu z nás je vzdělávání i to, pustit si večer film v originále a nespoléhat na titulky.
Základem je vidět přímou vazbu mezi učením se a zlepšením kvality svého života. Schválně se zamyslete, jestli jste v posledním roce seděli se svým šéfem (nebo se sebou samým) a řešili jste, v čem jste dobří a naopak co se potřebujete naučit a v čem se zlepšit. Prostě plán na váš další školní rok. Pokud se tak děje například v rámci pravidelných ročních pohovorů, tak gratulujeme, máte štěstí. Špičkové firmy ví, že jejich hospodářské výsledky jsou výrazně ovlivněny znalostmi a dovednostmi jejich lidí. Proto do vzdělávání a rozvoje svých zaměstnanců investují nemalé peníze a čas.
Možná by bylo někdy poučné s dětmi posedět a probrat nejenom co nového je čeká ve škole, co mají za sebou, ale taky co čeká nás. Prostě odpovědět na otázky: „Tati, co nového ses v poslední době naučil?“ A mami: „Jedeš příští měsíc na nějakou konferenci?“ Když na ně budeme umět dobře odpovědět, budeme pak pro děti lepším parťákem. Můžeme se férově bavit nejenom co je nového ve škole, ale taky co je nového u nás v práci. A hlavně jim budeme vzorem v tom, že vzdělávání nekončí s posledním vysvědčením, že to je teprve začátek.
Otevřenou mysl a splněné domácí úkoly přejí Martin a Lenka
Comentários