G-41LX5F9W7Q
top of page

Jak se máš?

siczlin

Tuto otázku v mnoha podobách můžete dostat několikrát denně a odpovědět na ni se dá různě. V dávných studentských letech v Americe jsem zprvu nepochopil, že jejich „How are you“, je spíše pozdravem a nikoliv otázkou. Dotyčného možná ani tolik nezajímá, jak se ve skutečnosti mám, ale rozhodně očekává odpověď „fine“ nebo aspoň cokoli pozitivního. Několikrát jsem tak byl obdařen nechápavými pohledy, když jsem tazateli třeba začal povídat, že úplně fajn se nemám. Obecně s pozdravy jsem měl zpočátku problém. Když mi jednou dvoumetrový černoch u automatu na pití řekl: „Give me five“, tak jsem roztřeseně začal po kapsách hledat 5 dolarů, než jsem pochopil, že je to pouze výzva k plácnutí.



Ale co v Česku, jak odpovídáte, dle pravdy?  Já tedy rozlišuji několik typů odpovědí: Neutrální („Jde to.“ „V pohodě.“). Když se cítím fajn řeknu: “Kdyby to bylo lepší, už bych to nezvládl“ a někdy taky „Mám se tak, jak si zasloužím“, což může být v situacích kdy se daří i když se nedaří.


Ono taky záleží, kdo se ptá. Prodavači v obchodě se asi nebudete zpovídat, že vám zkrachoval klíčový zákazník, že vás opustila žena nebo trápí hemeroidy. Jiná situace je u osob vám bližších, kteří vám položí tuto otázku upřímně a opravdu je zajímá, jak se máte.  Asi odpovíte dle pravdy, jak se skutečně cítíte, ale i zde to má svá úskalí. Protože pokud o tázajícím víte, že se nenachází zrovna v nejšťastnějším životním období, tak asi není zvědav na vaši zpověď, jak je vše báječné. Možná spíše chce slyšet, že v tom není sám, a i vy máte své problémy. Chce to prostě empatii.


A co teprve ve firmě, když jste šéf firmy nebo manažer. Máte prostě svou roli, kterou musíte hrát, ať už se ve vašem životě děje cokoli. Vy musíte být ten kdo si se vším poradí, srší energií a jste prostě ten, co hoří. Protože jak se říká, jenom ten, který hoří, může zapálit ostatní. Ale když jste někdy obrazně promočeni na kost, tak stěží doutnáte, natož abyste byli schopni někoho zapálit.


V tomto je role vedoucího hrozně těžká. Jako šéfové máme často pocit, že si nemůžeme dovolit ukázat slabost, protože od nás lidé očekávají jistotu a energii. Ale právě proto bychom se měli ptát sami sebe i ostatních upřímně, jak se máme – a přitom dávat pozor, abychom to nezapomněli vnímat i obráceně. Role lídra totiž není o tom být neustále dokonalý, ale o schopnosti najít rovnováhu mezi silou a lidskostí. Když to zvládneme, můžeme nejen hořet a inspirovat, ale i ukázat ostatním, že je v pořádku být někdy jen člověkem.


Ať se máte nejlíp, jak to jde.







6 zobrazení

Bình luận


bottom of page